Před nedávnem proběhla krátká
diskuze o vlivu stability pozice satelitu na úroveň signálu vzhledem
k velikosti pozemské antény. Chtěl bych proto doplnit několik faktů o
pohybu satelitu umístěného na GEO. Někdy se říká, že satelit na GEO opisuje
jakousi „osmičku“. Někomu se to tak možná jeví, ale ten pohyb je trochu
složitější. Ve výsledku jde o spirálu s určitým sklonem – není u každého
satelitu stejná, jak je vidět na obrázcích, které zahrnují období asi dvou
týdnů. Graf bohužel není trojrozměrný –
se zahrnutím výšky satelitu od středu Země (typicky 42 164 km) .
Pozn.: poledník není uveden, protože
nemohu zveřejňovat kterých satelitů se to týká.
Podobně jako výška, vypadá i graf pohybu nad rovníkem
v průběhu 24 hod. Polohy jsou od půlnoci do půlnoci, je tedy např. dobře
vidět, jak Slunce ovlivňuje polohu satelitu. Vliv má ale samozřejmě i Měsíc a závisí tedy na vzájemném postavení
kosmických těles a jejich gravitaci.
Jaký je ale dopad změn polohy satelitu na sílu přijímaného
signálu?
Závisí samozřejmě na šířce charakteristiky antény (tzv.
směrovost, která se udává pro pokles o 3 dB, tedy na polovinu signálu). Jaká je
směrovost antén na kmitočtu 12 GHz uvádí tato tabulka:
průměr antény
|
směrovost
|
85 cm
|
2,06°
|
120 cm
|
1,46°
|
240 cm
|
0,73°
|
400 cm
|
0,44°
|
500 cm
|
0,35°
|
Na běžné anténě pro příjem TV to tedy nepoznáme. Ani na anténě 2,4 m nebude
vliv pohybu satelitu nijak patrný. U antény o průměru 4 m je důležité kdy ji
zaměříme. Pokud se trefíme do jedné krajní polohy, bude úroveň přijímaného
signálu kolísat. A u antén od 5 m se již doporučuje používat sledování polohy
satelitu, jinak bude signál periodicky měnit úroveň. Anténa 5 m by jinak
vykazovala někdy 100%, jindy by úroveň mohla odpovídat anténě jen 4 m. Je
Satelit by proto přijímal kolísavou úroveň z pozemské antény, čímž
by na příjmu byl rozkmit signálu i při příjmu na malou anténu.
to o to kritičtější, že tyto velké antény
se používají i pro vysílání na satelit. To je na vyšší frekvenci a anténní
charakteristika je proto ještě užší.
U větších antén se proto doporučuje tzv. dvoufázové
zaměření. V první fázi se satelit zaměří v době přechodu nad rovníkem
a zafixuje se elevace. V další fázi se čeká na přechod satelitu nad jeho
deklarovanou pozicí nad poledníkem, což je zaměření v azimutu. Viděli
jsme, že satelit cestuje i s dlouhou periodou. Proto se nad deklarovanou pozicí
některý den vyskytuje 2x za den, ale některý den tam není vůbec. Pokud se
spokojíme s přesností 0,01° tak tam bude téměř každý den, s výjimkou
několika dnů před korekcí jeho polohy, jak je patrné z obrázku „poledník“
v průběhu dvou měsíců. Je proto třeba znát předpokládanou polohu satelitu
pro příštích několik dní. Předpověď polohy získá zákazník satelitního operátora
(tedy zpravidla ten, kdo má pronajaté pásmo) od svého poskytovatele. Běžný „příjemce“ signálu ze satelitu se k tomu
tedy nedostane, ale naštěstí to ani nepotřebuje – pokud náhodou nepoužívá
anténu o průměru min. 4 m.
Zájemcům o více informací ohledně přenosu přes satelit mohu
doporučit návštěvu mého webíku www.satkom.cz,
resp. stránku o satelitních výpočtech http://www.satkom.cz/satelit/satelit.htm